Téměř stodesetiletá existence TJ SOKOL Horní Počernice se začala psát v reakci na mohutný rozmach sokolského hnutí v Českých zemích ve druhé polovině 19. století.

Myšlenky a metody zakladatelů sokolského hnutí Tyrše a Fügnera se rychle šířily do celé země, později i do světa. V Čechách a poté i v dalších součástech Rakouska – Uherska se rozvíjela sokolská činnost a konala veřejná cvičení. I v Horních Počernicích se tehdy začalo cvičit, k naplnění dřívějších úvah o založení vzdělávacího a tělocvičného spolku však došlo až v roce 1905. To se 3. září 1905 sešli budoucí funkcionáři Sokola na přípravné schůzi, která svolala 1. valnou hromadu Sokola Horní Počernice do hostince pana Doležala (dnes Na vodárně). Nově vzniklá TJ Sokol si zvolila své vedení – starostu jednoty Gottharda Černého (byl řídícím učitelem), místostarostu Jana Šplechnera (ten byl tehdy starostou Chval), jednatele – zednického mistra Václava Hraběte a náčelníka Jaroslava Horáčka (majitele statku) a další členy výboru včetně zástupců do župního výboru. Z hlediska pozdějšího vývoje obcí na dnešním území naší městské části je třeba připomenout, že tehdy vzniklá tělocvičná jednota sdružovala členy i ze Chval, Svépravic i Zelenče. Tam vznikly samostatné jednoty později, např. Chvalský Sokol v roce 1919. Ten dvanáct let poté ustavil svoji pobočku Sokola ve Svépravicích.

 

     V dalších letech věnovali Sokolové úsilí o výstavbu potřebných sportovišť, samozřejmě s podporou obcí, ale i soukromých osob, významných živnostníků, statkářů, majitelů obchodů, restaurací i dalších vážených osobností. Tak jako na Strahově byl budován za první republiky sletový stadion, tak i ve městech a obcích rostly pod rukama dobrovolníků a s přispěním obecních i soukromých peněz sokolovny, letní cvičiště i další sportoviště. Vedle tělocviku organizovala TJ SOKOL Horní Počernice a později i další sokolské jednoty  na našem území osvětové akce, společenské zábavy – šibřinky, divadelní představení, koncerty a další akce. V Horních Počernicích se nejdříve cvičilo v sále dnešní restaurace Na vodárně, později v restauraci Na kovárně. V roce 1928 bylo otevřeno první letní cvičiště a pořízen spolkový prapor sokolské jednoty. Pozemek k tomuto účelu věnoval tehdejší starosta Sokola pan Leopold Suchánek. Na tomto cvičišti byl také vybudován první tenisový kurt, což vedlo k založení tenisového oddílu TJ SOKOL 4. dubna 1929.

 

     V roce 1934 měla sokolská jednota v Horních Počernicích již 280 členů a stala se největší organizací v obci. Starostou Sokola byl obecní tajemník Jaroslav Křovina, jeho náměstky F. Kratochvíl a E. Jelínek, náčelníkem V. Čamrda a náčelnicí J. Křovinová. V roce následujícím slavila TJ SOKOL Horní Počernice již své třicáté výročí trvání. Tehdejší oslavy se konaly v sále Na kovárně a na letním cvičišti – dnešním tenisovém areálu TJ. Tam už bylo kromě tenisového kurtu i volejbalové hřiště a závodiště pro lehkou atletiku. V zimě se plocha cvičiště polévala vodou a na ledě se hrála hokejová utkání a probíhalo veřejné bruslení.

 

     V roce 1935 se konaly velké oslavy 30 let Sokola v Horních Počernicích. Oslavy probíhaly v sále Na Kovárně a na letním cvičišti. Dospělí, dorost i žactvo cvičili v prostných, hrála se tenisová utkání a uspořádán byl také výlet do přírody s bojovými hrami. Po večerním divadelním představení scény z českých dějin Pruty Svatoplukovy se konal závěrečný ohňostroj. Z doby před 2. světovou válkou je třeba ještě připomenout smutnou událost tryzny k úmrtí prezidenta T.G. Masaryka v roce 1937 na letním cvičišti, z níž pak část našich krojovaných Sokolů odjela na prezidentův pohřeb do Prahy.

 

     Při všeobecné mobilizaci v květnu roku 1938 ještě naši Sokolové nastoupili ke splnění své povinnosti bránit republiku. Přesto se řada z nich stačila zůčastnit jubilejního desátého všesokolského sletu na Strahově v létě toho roku. Po obsazení Československa Německou armádou 15. března 1939 se někteří členové Sokola Horní Počernice zapojili do ilegální činnosti proti okupantům. Známá je aktivita počernických Sokolů při vydávání ilegálního časopisu V boj. Ten byl vydáván na samotě Sichrov především zásluhou Jaroslava Křoviny, popraveného nacisty 8. 6. 1942 v Kobylistích, Václava Trumfa, popraveného 14. 8. 1940 v Sachsenhausenu a Vojtěcha Trupovského, který nepřežil útrapy koncentračního tábora. I další členové sokolské jednoty se zapojili do různých ilegálních organizací – většina z nich měla to štěstí, že válečné období přežila. V období války byla činnost sokolských jednot okupanty potlačena, vlastní cvičení a sportování, ale i společenská a kulturní činnost pokračovala v řadách jiných spolků. Velmi známé i zdokumentované jsou aktivity hokejového odboru Sokola, který se osamostatnil a pod názvem HC Horní Počernice vyvíjel i nadále svoji činnost.  

 

     Nejkrutější světovou válku ukončilo pražské povstání v květnu 1945. A byli to opět Sokolové, kteří se zapojili do ozbrojených družstev a Revoluční gardy. Hned po skončení války byla činnost Sokola Horní Počernice obnovena, stalo se tak slavnostně pod rozvinutými prapory v tělocvičně Na Kovárně. Sportovní činnost v Horních Počernicích se začala rychlým tempem rozvíjet, kromě základního sokolského cvičení a nářaďového tělocviku se dařilo i novým míčovým hrám a lehké atletice. Při sokolské jednotě v Horních Počernicích vznikl samostatný oddíl sportovní gymnastiky. Významným počinem bylo vybudování tělocvičny na pozemcích TJ ve Svépravicích dobrovolným úsilím a aktivitou nadšených Sokolů na přelomu padesátých let. Únorový nástup komunismu v Československu a následný vývoj přinesly zásadní změny v organizaci tělovýchovy a sportu.  Ještě v létě 1948 se naši členové zúčastnili XI. Všesokolského sletu, to už však věděli, že tento slet bude nadlouho posledním, neboť sokolské myšlenky a celé hnutí byly trnem v oku budovatelům socialismu u nás. Následně pak počátkem padesátých let byl Sokol zakázán, na základě nového zákona byla tělovýchova a sport v Československu sjednocena, a do organizace sportu vstoupila nejen strana a vláda, ale i odbory. V menších městech a vesnicích však Sokolové cvičili i nadále, dokonce jim bylo umožněno ponechat si pro své vesnické TJ název SOKOL. V Horních Počernicích došlo ke změnám víceméně organizačním, podstata dobrovolného cvičení i rozšiřujících se sportů zůstala téměř nedotčena. Kdo chtěl cvičit a sportovat, mohl se aktivně rozvíjet v řadách TJ, kdo se chtěl věnovat ideologii a funkcionářské práci ve straně, Národní frontě nebo odborech, ten se z tělovýchovy vytratil. Štěstím pro sport a tělovýchovu bylo, že i u nás byl v té době dostatek dobrovolných cvičitelů, trenérů i organizátorů, kteří se dobrovolně věnovali zejména dětem a mládeži v několika sportovních odvětvích. Velmi dobře tenkrát v Horních Počernicích fungovaly oddíly ve sportovních odvětvích, jako atletika, cyklistika (s velkými úspěchy krasojezdců), házená, kopaná, sportovní gymnastika, tenis a sportovní gymnastika   V padesátých a šedesátých letech se měnily názvy našich Tělovýchovných jednota poměrně rychle a snadno. Kromě zbytku sokolské podstaty se objevily názvy Spartak, Meteor, Slavoj i Slovan Horní Počernice (Chvaly, Svépravice). V roce 1966 se v Horních Počernicích osamostatnil fotbal pod zcela novým názvem TJ Xaverov. Počátkem 70. let došlo k navrácení názvu TJ SOKOL pro všechny předchozí TJ v místních částech, které byly spojeny v jeden správní celek – Horní Počernice. TJ SOKOL Horní Počernice se opět stala největším sdružením občanů v naší městské části. Ani počernický Sokol se však nevyhnul normalizačním procesům. Nadšení z obnovy SOKOLa v osmašedesátém roce bylo brzy potlačeno a centrální řízení naší tělovýchovy opět utuženo. I v naší TJ SOKOL byly znát názorové rozdíly funkcionářů, do vedení TJ byli nasazováni funkcionáři KSČ, nechtěným patronem TJ byl místní výbor Národní fronty. Byli i tací, kteří svými ortodoxními prorežimními postoji otravovali život ostatních, zejména těch, kteří chtěli dát sportu co nejvíce. Naštěstí sokolské myšlenky a rozum převážné většiny členů tehdejšího výboru TJ přivedly naší jednotu, ale hlavně sport v Horních Počernicích, na docela schůdnou a prospěšnou cestu.

 

    Další rozvoj TJ SOKOL Horní Počernice nastal v osmdesátých letech. Významných úspěchů v podobě republikových přebornických titulů se mohla pyšnit sportovní gymnastika, své vavříny sklízeli mladí atleti, plná hřiště byla volejbalistů i tenistů, obnoveny byly oddíly , cyklistiky, turistiky a stolního tenisu, později i basketbalu, horolezectví a lyžování jako zárodku budoucího oddílu triatlonu (Triski). Velmi početná byla cvičení v odboru Základní a rekreační tělovýchovy. Počet členů TJ výrazně překračoval tisícovku a Sokol Horní Počernice se stal druhou největší sportovní jednotou na území Prahy 9. Dobře fungující hospodářská činnost v té době byla významným zdrojem pro financování potřeb sportu v naší TJ. Počátkem osmdesátých let se podařilo prosadit výstavbu nové tělocvičny v areálu ve Svépravicích. V letech 1982 – 1984 tak byla v „akci Z“ vybudována nová tělocvična s potřebným zázemím o celkovém investičním nákladu necelých 4 mil. Kč, přičemž do celkové hodnoty díla ve výši 5 milionů korun byly započteny stovky brigádnických hodin odpracovaných dobrovolně členy TJ. Nadšení členů bylo korunováno úspěchem a nová tělocvična ve Svépravicích byla slavnostně otevřena ukázkami spartakiádních skladeb a velkou sportovní akademií v květnu 1985.

 

     Od devadesátých let došlo v TJ SOKOL Horní Počernice k postupnému utlumení přínosné hospodářské činnosti. Zaměstnanci se rozprchli za novými možnostmi podnikání a jednota se stala  více závislou na dotacích, příspěvcích a později i grantech a sponzorech. Hned počátkem 90. let jsme obnovili svoje členství v České obci sokolské a byli jsme regionálně zařazeni do Župy Barákovy. Ubývalo i dobrovolných trenérů a cvičitelů, zatím bez negativního vlivu na celkovou činnost TJ. Přesto některé oddíly zanikly, snížil se i počet členů v odboru základní a rekreační tělovýchovy i celé TJ. Mimořádným způsobem ovlivňovaly existenci i hospodaření TJ vysoké provozní náklady svépravické tělocvičny. Rok od roku bylo hůře, na žádoucí investice k obnově některých funkcí tělocvičny nebylo. Sponzorů také ubývalo. Česká obec sokolská se významně ekonomicky oslabila vlivem propadu obnoveného sletu a zejména sletové loterie v roce 1994. Začala šetřit na svých jednotách. Tyto tendence se pak zejména prostřednictvím župních funkcionářů ČOS výrazně dotkly i naší TJ. Docházelo k projevům nepochopení a neporozumění potřeb k udržení provozu tělocvičen a dalších sportovišť. Naší TJ se zvláště dotkly výroky župních představitelů o tom, že máme dost peněz z hospodářské činnosti a zabýváme se hlavně sporty, ne sokolským cvičením. Když jsme nenalezli pochopení ani u vedení České obce sokolské, rozhodla Valná hromada naší TJ v roce 1997 o vystoupení naší TJ ze Sokola. Název Sokol Horní Počernice jsme si ponechali i nadále a vstoupili jsme do „střešní“ organizace ČSTV – Pražské tělovýchovné unie. Díky stabilní podpoře TJ z obecních prostředků i maximálním využíváním grantů hl.m. Prahy i m.č. Praha 20 jsme zvládli náročný provoz vlastních sportovišť. Nedošlo ani k dalšímu snížení činnosti ve sportovních oddílech.

 

     Významným rokem v historii TJ SOKOL Horní Počernice byl rok 2005 – rok 100 let existence naší TJ v Horních Počernicích. Vedení TJ se podařilo získat významné zdroje k modernizaci tělocvičny ve Svépravicích, snížila se energetická náročnost, později došlo i k zásadní úpravě venkovního sportoviště s použitím státní dotace MŠMT. Na podzim se konaly velké oslavy 100 let existence TJ SOKOL Horní Počernice. Kromě slavnostního setkání členů TJ, včetně bývalých, a hostů, i z partnerského města Mions ve Francii, byla uspořádána výstava ze stoleté historie naší tělovýchovné jednoty v sále špejcharu areálu Na Chvalské tvrzi. Sportovní oddíly organizovaly k této významné příležitosti řadu sportovních akcí, turnajů a akademií.

 

     Poslední léta existence TJ SOKOL Horní Počernice jsou ve znamení stabilizované sportovní činnosti, počet členů se pohybuje kolem 600, z toho více než polovina dětí a mládeže. Obnoven byl oddíl atletiky. Ekonomická situace TJ je rok od roku složitější, zdroje z ČSTV a zejména Sazky se postupně vytratily, sponzorské příspěvky a dary šly rovněž k hranici minima, TJ se musí čím dál tím více spoléhat jen na vlastní zdroje, zejména členské příspěvky. Podpora z obecních prostředků není dostatečná, i vlastní hospodářská činnost, resp. její zbytky příliš nepomohou. V roce 2010 navíc došlo k mimořádné události v našem tenisovém areálu, kdy po manipulaci s inženýrskými sítěmi v přilehlé ulici došlo k výbuchu plynu a následném požáru klubovny v areálu včetně poškození nejbližích tenisových kurtů. V tomto i následujících dvou letech si TJ sáhla doslova na dno. Nakonec se přece jen podařilo shromáždit rozhodující finanční prostředky, jak z dotace MŠMT, Nadace ČEZ, grantů hl.m. Prahy, náhrady škody z pojistné události, veřejné sbírky, tak i z vlastních příspěvků a darů. Rekonstrukce celého areálu včetně výstavby nového objektu klubovny, soc. zařízení a šaten a rozšíření a rekonstrukce 4 tenisových kurtů na 5, proběhla od listopadu 2011 do dubna 2012 s celkovým nákladem bezmála 7 milionů Kč. Od května 2012 je celý tenisový areál opět ve stabilním provozu.

 

     K 31. 12. 2012 spravuje TJ SOKOL Horní Počernice svůj majetek ve výši přes 15 mil. Kč. TJ má 641 členů v deseti sportovních oddílech – atletiky, basketbalu, horolezectví, , triatlonu, nohejbalu, sportovní gymnastiky, stolního tenisu, tenisu, volejbalu i všestranného sportu. TJ je dle příslušného zákona občanským sdružením s vlastními stanovami, registrované MV ČR.

Kromě dobrovolných cvičitelů, trenérů a dalších oddílových funkcionářů, jejichž aktivit a práce si velmi považujeme, řídí činnost TJ třináctičlenný výbor TJ, volený valnou hromadou TJ každoročně včetně funkcí předsedy a místopředsedy TJ.

 

Sestavil: I. Liška

 

Použité prameny: Horní Počernice, (Antes, Liška, Špiller) Praha 2002

                             Dokumenty TJ SOKOL Horní Počernice – archiv TJ

                 „Ke stému výročí založení TJ SOKOL Horní Počernice“ , Jaroslav

                Fiala, HPZ 2005